Barcamp Vsetín 2010 - neprofesionální pohled grafičky | Profi Magazín - webdesign, ikony, jquery, Textpattern

V sobotu jsme se vrátili z Barcampu a nečekejte, že budu v tomto článku hodnotit kvalitu přednášek, jelikož mi taková role ani nepřísluší. Zúčastnila jsem se Barcampu (bohužel pro mne) jako grafička, která všem těm Google certifikátům, jQuery, iPhonům a rozšířené realitě nerozumí natolik, aby mohla adekvátně hodnotit. Musím se přiznat, že taková akce byla pro mne první od doby co se věnuji tomuto oboru a že je to již docela dlouhá doba. Jsem ten správný geek, který nerad chodí do společnosti a sleduje dění zpoza počítače a tiše závidí všem, co našli odvahu vyjít ven na sluneční světlo a do společnosti jiných geeků. Chci tedy Barcamp zhodnotit tak trochu z té mé pozice, kdy jsem spíše sledovala lidi kolem a žasla nad tím, že všichni, které znám pouze z internetu jsou prostě jenom také lidé z masa a kostí a jsou hlavně milí a příjemní.

Již zahájení Barcampu Michalem Bergem ve mne zanechalo pocit, že to bude fajn akce. První přednáška Petra Čaníka nenechala nikoho na pochybách, že je Petr skvělý řečník a jeho osobitý smysl pro humor mě vždy dostane do kolen. (*) Maličko mne zklamal, když sliboval lahvičku produktu od bezkonkurenčně nejlepší firmy Amway nejaktivnějšímu posluchači na jeho přednášce, ale více lidí mi pak potrvdilo, že ji vlastně u sebe vůbec neměl a porušil tak veškeré etické kodexy, o kterých tak vášnivě přednášel :-)

Přednášky které následovaly v 11:00 jsme promrhali nekontrolovaným běháním po budově, mapováním terénu, potkáním Martina Žufánka na chodbě, kdy mne potěšil větou, že můj avatar je mi podobný a že by mne podle něj poznal. Já jsem Martina také poznala téměř hned, vzhledem k jeho nepřehlédnutelnosti.

Ani nevím jak se to stalo, ale přišla jsem pozdě na přednášku Dušana Šimonoviče, která mne zajímala. Nějakou dobu mi pak trvalo, než jsem ve svém mozku našla dlouho nepoužívaný upgrade na slovenštinu a velmi rychlou mluvu a už tu byl čas na oběd. Zaslechnuvše Žufánka něco o Pivovaru a dobrém jídle, jsme jej slepě následovali tou nejdelší zkratkou. Když všichni geekové zamířili rovnou směrem z kopce dolů k dolnímu náměstí, my jsme šli zaslepeni za Martinem Žufánkem a Petrem Márou opačným směrem, nejdříve do kopce, potom z kopce a do pivovaru tak dorazili mezi posledními. Nestihli jsme přednášku Petra Máry, jak jinak taky, která nás zajímala ze všeho nejvíce. Nevadí mrkneme na video.

* Tady bych chtěla apelovat na organizátory Barcampu, že umístění celé akce bylo velice nerozumně a nevhodně na horním náměstí, tedy na velikém kopci. Zprvu nás ženou z kopce dolů na oběd a po výborném obědě zase do šíleného kopce vzhůru. Neuváženost tkví v tom, kdy geekové jsou násilím vytaženi ze svého přirozeného prostředí u počítačů naprosto bez kondice. Zjistila jsem tedy jeden částečný infarkt s těžkým zadýcháním, tři natažení čtyřhlavého svalu stehenního a několik uleknutí ještě pod kopcem z pohledu nahoru. Vše jsem sepsala a budeme požadovat náhradu od organizátorů v podobě Thajských masáží.

Po následné regeneraci a detailního rozebrání složení Absintu s Žufánkem mne nakonec nejvíce zaujala přednáška Martina Hassmana o Google certifikátech, ze které nevím téměř nic a to z důvodu, že mne certifikáty vůbec nezajímají. Ale i přesto mám nezapomenutelnou vzpomínku na * Hassmanův taneční krok ala Chodúr, když přednáší :-)

To, že nějaký zaujatý žurnalista prásknul na Petra Čaníka, že usnul na přednášce Luboše Louženského považuji za velice nezdvořilé, naštěstí neřekl, že si Petr jednou také chroptnul a upoutal na sebe ještě větší pozornost, to bych třeba já na něj nepráskla, protože si Petra vážím. Po této přednášce jsem byla také odhalena jako "ta, co se umyla", protože to mám k počítači šest kroků z postele a nehodlám u toho vypadat každý den jako člověk, ale na Barcamp bylo třeba se trochu zkulturnit.

Jako nejobletovanějšího člena považuji Jana Vančuru Bad Gees (plackáře a LEGOmaniaka), který byl na roztrhání již od rána. Postupně jsme se přesouvali na večerní afterpárty, * kdy opět organizátoři nezajistili dostatečně teplé počasí na přesun rozptýlením mraků na obloze (poručíme větru dešti jim asi nic neříká...). Zima byla taková, že nám na tričku praskaly placky od LEGOmaniaka. Afterpárty jsem já s Jirkou sledovala již z povzdálí u pivínka a bavili se o svých dojmech z této akce a rozhodli se, že budeme do společnosti jiných geeků jezdit častěji.

(**) Děkujeme tedy za úžasnou a bezchybnou organizaci všem a zase příště na dalším Barcampu a snad možná i dříve na nějaké podobné akci. Výborný pocit z tohoto dne nezkazila ani adrenalinová cesta domů v mlze, že by se dala krájet.

Vysvětlivky:
* prosím vás, tohle je sarkasmus nebo také hloupý vtip. Děkuji :-)
** tohle již není sarkasmus, ale věc myšlená naprosto vážně